Čtvrtý krok bádání uzavírá badatelskou cestu, ale může být i začátkem dalšího bádání. Co má při něm žákům určitě proběhnout v hlavách?

Jak je to s potvrzením a zamítnutím hypotézy? Co je pro badatele vlastně cennější?

V závěru bádání by si měli žáci určitě uvědomit, k čemu jim vybádané poznatky budou. Vyzkoušejte tipy jak na to.

Podíváme se i jak prezentovat výsledky bádání – zajímavě a zábavně.

1. úkol: Zjistěte, co vám vlastně vyšlo

Experiment je hotový, pozorování dokončené a zaznamenané, prostudovali jste materiály. Ale co jste vlastně zjistili? Vždy se vraťte ke svojí hypotéze a porovnejte ji s výsledky bádání. Podařilo se ji potvrdit nebo vyvrátit? Nepotvrzená hypotéza neznamená průšvih! Pokud jste ji vyvrátili, máte jistotu – i opravdoví vědci své hypotézy vyvrací. A pokud si nejste jistí, nepropadejte panice. Nepotvrzená hypotéza může naopak žáky nasměrovat k dalšímu bádání.  Proč nám to nevyšlo? Jak to tedy je? Pamatujte, že CHYBA JE KÁMOŠ a hledáním jejích příčin se toho můžeme spoustu naučit.

Kolik vymyslíte hypotéz, které dříve platily, ale už byly vyvráceny? Inspirujte se Hypotézami vyvrácenými z kořenů.

2. úkol: Vraťte se k hypotéze

(a ke kolopějkám)

Pamatujete si na kolopějky z trénování hypotéz? Vraťte se ke svým opraveným hypotézám, nebo si pusťte prvních 27 vteřin videa Komu se nelení, tomu se zelení a hypotézu si naformulujte. Po shlédnutí zbytku videa sestavte jasný a srozumitelný závěr. Potvrdila se vaše hypotéza nebo jste ji vyvrátili? Využít můžete slova z aktivity Jak se mají kolopějky.

3. úkol: A k čemu mi to bude dobré?     

Výsledky bádání vždy propojujte s reálným životem žáků a s jejich zkušenostmi. Měřili jste výšku stromu? Kdy se hodí ji znát? Dělali jste pokusy s rozpustností různých látek? Jak to mohou žáci použít prakticky? Zjistili jste, jaké podmínky k životu potřebují kvasinky? Kde všude je využíváme nebo můžeme „potkat“?

Při hledání souvislostí je dobré, když si učitel dopředu připraví příklady, v nichž se téma objevuje v každodenním životě. Nejdřív ale dejte žákům šanci přijít s vlastními nápady. Například využitím myšlenkové mapy. Zkuste si jednu takovou vytvořit pro své téma. Jak na to, najdete v příloze Myšlenková mapa.

4. úkol: Podělte se o své výsledky   

Když vědec něco zjistí, tak to publikuje. Dá vědět ostatním, kteří mohou jeho bádání potvrdit nebo vyvrátit. Žáci se při nácviku prezentace učí jasně a srozumitelně popisovat a formulovat závěry. A vůbec to nemusí být nuda. Prezentace totiž neznamená jen PowerPoint. Sepište si co nejvíc různých způsobů prezentování výsledků a porovnejte svůj seznam se spolužáky ve facebookové skupině. Inspiraci najdete i v příloze Prezentace pokaždé jinak.

5. úkol: Zaparkujte nezodpovězené otázky

Pokud mají žáci na konci více otázek než na začátku, je to známka úspěchu. Nebuďte stroje na odpovědi – vytvořte si na nástěnce PARKOVIŠTĚ OTÁZEK a nechte žáky, ať na ně hledají odpovědi průběžně. Důležité také je vrátit se k otázkám ze začátku lekce – většinou v průběhu bádání naleznete odpověď nejen na výzkumnou otázku, ale i na další.

6. úkol: Sdílejte, co už jste vyzkoušeli  

Připojte se k FB skupině online kurzu a podělte se o vaše potvrzené i vyvrácené hypotézy, myšlenkové mapy a zkušenosti z vlastního učení i z výuky. Svými příspěvky se zapojujete do dalšího losování o badatelské metodiky – tentokrát navíc s příručkou Mladých reportérů. Více se dozvíte z videa ukrytého pod obrázkem.